Jdi na obsah Jdi na menu
 


Buckpasser

12. 4. 2007

Příběh:

Dle mínění odborníků i laiků byl Buckpasser snad nejlépe stavěným dostihovým koněm všech dob. Jak řekl jeden z nejslavnějších koňských malířů na světě Richard Stone Reevs: "Buckpasser byl nejlépeně proporcionálně vyvážený plnokrevník, jakého jsem kdy viděl." Podle něj byli od té doby jen dva koně, Secretariat a Affirmed, "v třídě s Buckpasserem" co do dokonalosti exteriéru. New Yorský dostihový rozhodčí Dr. Manual Gilman jednou řekl: "Většinou má každý kůň asi stovku chyb v exteriéru tvaru. Myslím, že na Buckpasserovi by nikdo nenašel ani jedu." Buckpasser udělal kariéru, s kterou snad předčil i svého přeslavného otce Toma Foola a dokázal tím, že "hezcí chlapi" nemusí vždy končit poslední. Stejně dokonalá jako jeho exteriér byla i Buckpasserova povaha. Byl k lidem vždy přátelský.

Otec Tom Fool byl rovněž skvělý. Sám byl synem Šampióna dvouletých Menowa a Gagy, která vyhrála sedmkrát a je pravnučkou famózní Cleopatry, klisny, která dokázala vzdorovat i Man o´Warovi. Tom Fool samotný vítězil ve všem, včetně mnoha významných dostihů. Matka Busanda byla železná klisna, celkově vyběhla 65x a zvítězila v Alabama Stakes, Suburban Handicap, Deleware Handicap anebo Saratoga Cup. Otec War Admiral je jedním z 11 trojkorunovaných a matka Businesslike se ve dvou startech neumístila, její otec Blue Larkspur je vítězem Belmont Stakes a matka Businesslike, La Troienne, je matkou deseti vítězů, zejména Brimelech.

Nyní se však vraťme k Buckpasserově životní pouti. Klisna Busanda patřící rodině Phippsových byla roku 1962 připuštěna k Tomu Foolovi. Z tohoto spojení se o rok později narodil na farmě Phipppsových Buckpasser. Roční tmavý hnědák roku 1964 putuje do tréninkového střediska k Eddiemu Neloymu. Ten ho má za úkol připravit na dostihovou kariéru.

13. května 1965 startuje hřebec poprvé v maiden a doběhne čtvrtý, což bylo také jeho nejhorší umístění v kariéře. Následně vyhrává dva dostihy a je poslán do svého prvního stakes dostihu National Stalion Stakes, kde s vede urputný souboj s hřebcem Hospitality a vyjde z něj jako vítěz o hlavu. V Tremont Stakes je Hospitality třetí za vítězným Buckpasserem a druhým Spring Double. Buckpasser si posléze připisuje i další triumf v Sapling Stakes nad favoritem Our Michael. Převálcuje koně jako Impressive (stájový kolega) a Indulto v Hopeful Stakes a rovněž si hravě poradí v Arlington-Washington Futurity Stakes, kde Our Michael dobíhá až čtvrtý. Pak ale narazí na klisnu Princeless Gem v Aqueduct Futurity a po urputném boji o půl délky podlehne. V posledním závodu sezony Buckpasser vyhraje Champagne Stakes o čtyři délky, zatímco Princeless Gem je až sedmá. Na konci sezony ho nemine titul Šampion dvouletých roku 1965.

Následujícího roku 1966 hřebec mění jezdce i trenéra. Tréninku se ujímá Bill Winfrey, který později tvrdil, že Buckpasser je nejlepší kůň, kterého kdy trénoval. Do sedla je angažován Braulio Baeza. V prvním závodu sezony s novým žokejem doběhl Buckpasser druhý za svým stájovým kolegou Impressive. Buckpasser vynechal ze zdravotních důvodů závody trojkoruny. Derby a Preakness vyhrál Kauai King, ale v poslední části trojkoruny měl smůlu, v Belmontu zvítězil Amberoid. Buckpasser prozměnu zvítězil v Everglades Stakes a Flamingo Stakes, kde porazil Abe´s Hope, pozdějšího vítěze Bluegrass Stakes a výtečného Graustarka, Ribotova syna. Porazil i Buffle v Leonard Richards Stakes. Buffle později vyhrál Suburban Handicap. Do Arlington Classic nastupoval Buckpasser ve vrcholné formě a vyběhl nový světový rekord na míli časem 1:32,2/5. Porazil vítěze Jersey Derby - Creme de la Creme a vítěze Kentucky Derby a Preakness Stakes. Jeho rekord byl překonán Dr. Fagerem v roce 1968.

Další starty, další vítězství. Konkrétně American Derby, Lawrence Realization Stakes, Chicago Stakes v novém traťovém rekordu, Malibu Stakes, Brooklyn Handicap, Woodward Stakes a Travers Stakes ve kterém porazil vítěze Belmont Stakes Amberoida a Buffle a konečně Jockey Club Gold Cup. Po zásluze byl ověnčen tituly Kůň roku, Nejlepší tříletý a Šampión handicapovaných.

Jako čtyřletý startuje celkem 6x, z toho 3x vítězně a 3x do třetího místa. Buckpasser již není ve vrcholné formě a žezlo přebírá Damascus. Buckpasser dokáže vyhrát San Fernando Stakes a Metropolitan Mile. 17. červena Bowling Green Handicapt ukončí Buckpasserovu vítěznou "šňůru". Doběhne třetí za Pokerem který ale nesl o 23 liber méně. V Suburbah Handicap je druhý o dvě délky za vítězem Widener Handicap, Ring Twice. Opět druhé místo si vyběhl v za Handsome Boy v Brooklyn Handicapu a tím vzal zároveň za své i sen o trojkoruně handicapovaných, kterou o 14 let dříve získal jeho otec Tom Fool V poslední závodě kariéry, Woodward Stakes, dobíhá druhý za Damascus, který byl později jmenován Šampionem tříletých a Koněm roku 1967. Kůň roku 1968, Dr. Fager, doběhl třetí.

Buckpasser byl sydikalizován za 4 800 000 dolarů a odchází do chovu na Claiborne Farm. V chovu zázářil stejně jako na dráze. Mezi úspěšné potomky patří La Prevoyante - šampiónka dvouletých v USA, kanadský Kůň roku a nejlepší starší klisna v Kanadě, dále Relaxing - šampiónka starších v USA a Chovná klisna roku (její potomci jsou Easy Goer a Cadillacing), Numbered Account - šampiónka dvouletých klisen a matka plemeníka Private Account, Toll Booth - skvělá producentka stakes vítězů a šampiónka chovných klisen, L´Enjoleur - dvojnásobný Kůň roku a šampión dvouletých a tříletých v Kanadě, či Norcliffe - Kůň roku a šampión tříletých a starších v Kanadě. Buckpasserovy dcery a vnučky daly dále Woodmana, Seeking The Gold, Touch Gold, With Approval, El Gran Senor nebo Wavering Monarch. Buckpasser vynikal jako otec matek, ale dal i pár dobrých hřebců.

Na věčné pastviny odešel roku 1978 ve věku pouhých patnácti let, jeho vynikající statistiku mu však nikdo nevezme. Startoval 31x, z toho 25x vyhrál, 4x doběhl druhý a jednou třetí. Jako dvouletek se jedou neumístil. Vydělal 1,462,014$. Odnesl si titul Kůň roku USA 1966, Šampión dvouletých, třiletých a 2x titul Šampion handicapovaných. Do Síně slávy byl zařazen v roce 1970. Patří mezi nejlepší plemeníky století, je v Chefs-de-race. V žebříčku Top-100 nejlepších dostihových koní Ameriky mu patří 14. místo.

   
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA